Když ouřaduje ve vodě Patentka s Moruší.
Když to shrnu, tak minulý rok jsem se věnoval převážně boilies příchutě patentky od značky Tactics.
Tato příchuť na mě udělala dojem, hned při prvním navrtání na mou montáž s vrtáčkem German Rig, který ve vodě leží, vlastně pokaždé co jdu na ryby, stejně jako montáž Ronnie Rig. A pro tento rok jsem se rozhodl otestovat a okusit další příchuť a tou je moruše.
Její sladký potenciál vyzařuje na pohled. Obsahuje i jeden druh řasy, kterou amuři vyhledávají a je to jejich hlavní součást vegetariánského jídelníčku. Ano, vybral jsem si tuto příchuť jen díky lovu amurů, kvůli kterým jsem tento rok cíleně u vody. Brutální zákrm mé kvašené kukuřice, plus kvanta dipovaného boilies s čistou esencí Tactics Shot, která tento boilies zákrm ještě doladí. Pak už jen stačí čekat, než se ozve cvakání brzdy navijáku a hlasité pípání hlásičů. Adrenalin, výpady a souboj, do kterého dávám všechny síly a cívka, která se odvíjí rychlostí prchajícího torpéda od břehu je ten nepopsatelný zážitek.
Ovšem každá výprava letošního roku není o těchto torpédech, ale i přes masivní krmení kvašené kukuřice se splete nejeden kapr. Od konce dubna, co se vždy amurům věnuji, tak je v celku dost kusů kapra, který neodolá v celku žádné mé montáži se sladkou kuličkou v kukuřičném zákrmu. Jelikož se mi tento lov na sladké boilies začal až moc líbit, díky úspěchům, které letos na to mám, tak nejde přehlédnout mé oblíbené i masové boilies patentka.
Na tu nemůžu při přípravě na výpravu nikdy zapomenout. Ani při nedávné výpravě na jednu z našich jihočeských vltavských kaskád. Tato výprava vypadala už při příjezdu katastrofálně díky píchlému člunu a zapomenutému lepení.
Než se vše vyřešilo a opravilo, čekali jsme s klukama než zaschne lepidlo a přitom chytali nástražní ryby na sumce, které kluci na této vodě chtěli zkusit.
Samozřejmě než se našel nějaký kloudný flek na místě a části přehrady, kde jsme lovili poprvé, uběhlo několik hodin a já viděl vše ztracené a výpravu už jsem proklínal.
Vybité baterky po neustálém a několika kilometrovém ježdění po vodě nám dávali najevo další problém této výpravy. Když se ovšem našel flek, kde bylo možné postavit bivak a začít rybařit, byla už noc. Pak už jsem jen mávnul rukou z toho nekonečného stresového odpoledne a řekl si, že teď už snad není nic, co by mohlo přidat na obrátkách.
Ještě ten večer jsem nabil na své pruty jak Moruši tak i Patentku. Jak jsem se zmínil již na začátku o montážích, které používám, tak bylo vybráno.
German rig - Patentka a jak říkám já ,,Pan Ronnie'' - Moruše a Pop - Up Šnek Bar. Když bylo vše nahozené, prokrmil jsem obě místa kukuřicí a na každé místo nakobroval pár kuliček. V okolí nástrahy jsem vytvořil pás, aby vůně postupně se rozpadajícího boilies stala neodolatelnou a přilákala nejednoho zvědavce. Jelikož na tomto úseku je nonstop rybolov, bylo to pro mě plus. O půlnoci jsem oba pruty ještě přebil na nové kuličky a obalil v těstě, aby to vydrželo trochu déle.
V půl 4 ráno nastal první budíček v podání zběsilé jízdy a rachotu cívky. Přizvedl jsem prut a cítil, jak ryba už někde pluje přes klacky. 20ti minutový boj a ryba z vázky zaplať pán bůh vyjela a končí v podběráku.
Pojmenoval jsem ho Frankie dlouhán, protože byl sice hubenější, ale neskutečně dlouhý. Pár fotek a papá domů.
Na stejný prut opět navrtávám novou dipovanou Patentku, do PVA k Patentce přidávám i pár kuliček Krillu a Stick Mix Black Cloud. Montáž položená ve vodě a po půl hodině opět jízda! V hlavě mi jen proběhne: ,,zase ta Patentka'' .
Opět po dlouhém boji se ryba ukazuje u hladiny a vypadá to, že to bude můj největší lysec ze svazové vody. Nemýlil jsem se a váha se zastavuje na 15,5 kg.
Udělalo se pár fotek na vzpomínku a hřbetní ploutev mizí v jeho domovské vodě.
I tak jsem nelenil a prut se během pár chvil vracel nahozený do stojanu .V tom přichází už na řadu druhý prut s Moruší, který se během hodinky rozjíždí a opět zběsilý souboj a já nevěřím svým očím. Překrásný šupináč s krásnou stavbou těla, který mi udělal radost a úsměv na tváři. Ale v tom už přicházel jeden problém, lezla na mě nějaká chřipka a já začal mít teploty. Tu radost to pak celé komplikovalo, ale pořad se mi to kompenzovalo tím, že ryba pořád vyhledávala moje krmeni. Když v tom to dvakrát píplo a pak se to pomalinku začalo rozjíždět. Při zvednutí prutu žádný velký tah, žádný boj, nic... Říkám si: ,,ten bude menší''. Když to připlulo pod břeh, kde byly 2 metry hloubky, ukázalo se, že bude ze všech nejtěžší. A měl jsem pravdu, 17,10 kg!!!
Splnil se mi sen, co se týče rybolovu na svazové vodě. Horečka nehorečka, bolest nebolest, pojď ke mě krásko. Nebýt kluků, těžko bych to s tím stavem dával, ale zvládli jsme to na jedničku a za to jsem rád, že jsem zde nebyl sám.
Jelikož jsem díky nemoci odpadnul úplně a plně se věnoval jen lehátku, tak abych se vyležel z nejhoršího, pruty byly v pohotovosti tak i tak a přišel se podívat na nás další zvědavec se stejnou váhou jako můj poslední.
Pavel se ujal tohoto krasavce a udělal pár fotek na památku. Na druhý den ráno před odjezdem za rozbřesku to ještě jednou píplo, jak na rozloučenou tak i na mou útěchu po tom všem co jsem si prožil předchozí den. Krásný mladý lysec, kterému zachutnala opět Patentka. Na závěr mohu říct že nejen Patentka, ale i Moruše chytá.
Tyto dvě příchutě jsou mými favority. Chytá každá příchuť od této značky a za mě zkratka top krmení, na které nedá dopustit už mnoho mých přátel a kamarádů.
Za Team Ryba
Mr-Fishermann Migell (Michael Šíp)